Podprůhon představuje v rámci Kladna jedinečnou historickou urbanistickou hodnotu. První domy zde vyrostly již v 18. století. Později se v severním svahu Podprůhonu stavěly malé dělnické domky, které jsou stále základem dnešní zástavby, horizontální ulice byly spojeny schody, ve čtvrti byly provozovány obchody a řemesla. Podprůhon byl pevně spojen s dnešním centrem Kladna. Zdejší život je zmiňován v literárních dílech Františka Stavinohy a Marie Majerové, čtvrť inspirovala a inspiruje mnoho dalších umělců, z nichž někteří založili, dnes třicetiletou, tradici každoročního uměleckého setkávání, open-air festivalu Kladenské dvorky.
V osmdesátých letech bylo historické centrum Kladna asanováno. Historická zástavba Nového Kladna, na hraně podprůhonského údolí, byla nahrazena panelovým sídlištěm, dnešní ulice Pod Zámkem doslova odřízla Podprůhon od centra Kladna. Do prázdných domů se začali stěhovat sociálně nepřizpůsobiví. Podprůhon se brzy stal adresou druhé kategorie, synonymem pro nepořádek, smog, kriminalitu, jakousi bradavicí na mapě moderního města.
I přes současný neutěšený stav, vidíme budoucnost v uvážlivém rozvoji Podprůhonu. Tvrdíme, že by se Kladno mělo lépe starat o své vzácné historické dědictví. Podprůhon sice neoplývá architektonickými skvosty jako okolí hlavní třídy a náměstí Starosty Pavla, ale představuje ucelený historický urbanistický komplex. Jeho rozvoj by pomohl nejen místním obyvatelům, ale celému Kladnu. Ovšem infrastruktura v Podprůhonu je v havarijním stavu. Vozovky jsou plné děr, chodníky v ještě horším stavu, pokud jsou, schody jsou stále opravovány, ale málokdy opraveny. Velká část Podprůhonu nemá rozvedený plyn a kapacita trafostanic nedostačuje, a tak jsou jedinou možností vytápění pevná paliva, což se odráží v strašném stavu ovzduší v zimních měsících. Místy schází kanalizace. A tak bychom mohli pokračovat. Po mnoha letech zanedbávání je situace mnohdy kritická. Citlivá komplexní rekonstrukce opěrných zdí, komunikací, inženýrských sítí a plynofikace představuje, podle našeho názoru, nutnou podmínku k budoucí perspektivě této lokality.
Magistrát města Kladna komplexní rekonstrukci, nebo dílčí projekty, slibuje už mnoho let. Ač tiskem proběhly zprávy o projektech, doplněné konkrétními rozpočty, žádné stavební práce nezapočaly. V roce 2004 magistrát zamýšlel financovat projekt rekonstrukce opěrných zdí z evropské dotace na výstavbu víceúčelové haly, ale dotace nebyla schválena. Sliby pokračovaly. V roce 2010 bylo dokonce vydáno stavební povolení na rekonstrukci komunikací a opěrných zdí, ovšem projekt nebyl finančně pokryt. Podaná dotace z evropských fondů opět nebyla schválena pro formální nedostatky. Je zarážející, že úředníci magistrátu sedmdesátitisícového města po tolika letech zkušeností nedokážou najít vhodný dotační titul a žádost o dotaci zpracovat kvalitně. Pokud ale nebude započata stavba, hrozí, že vydané stavební povolení propadne.
Z frustrace obyvatel Podprůhonu vznikla v květnu 2011 občanská iniciativa „Zachraňme nám Podprůhon“. Sestavili jsme výzvu primátorovi města, ve které mimo jiné žádáme informovanost a především započetí schváleného projektu, koordinaci tohoto projektu s projekty rekonstrukce inženýrských sítí. Výzvu podpořili obyvatelé Podprůhonu a návštěvníci Kladenských dvorků 2011. Jak jsme ve výzvě deklarovali, chceme, aby se magistrát začal zabývat problémy naší čtvrti, vyčlenil finanční prostředky na započetí rekonstrukce a hlavně začal o projektu otevřeně informovat. Pokud nedojde ke změně v přístupu, budeme bojkotovat konání výročních 30. Kladenských dvorků tím, že nezapůjčíme dvorky na výstavy. Bohužel na tuto výzvu magistrát vůbec nereagoval!
Děkujeme za vaši podporu.
