Chci založit novou petici!
Poslední příspěvky v diskusi

Petice Nesouhlasím, že zvíře v Kutnohorském útulku se po 3 měsících má utratit

Myslím že tady bylo řečeno,to co já bych lépe nenapsala,vážím si všech zvířátek,a když slyším takové…

Zobrazit komentář >

Zobrazit petici >

Petice Petice proti odvolání Zdeňka Tománka z místa vedoucího oboru

<!-- /* Font Definitions */ @font-face {font-family:\"Cambria Math\"; panose-1:2 4 5 3 5 4 6…

Zobrazit komentář >

Zobrazit petici >

Podporují nás:

Zpravidla se šperky spojují spíše s ženami, ale v posledních letech šperky nosí také stále více a více mužů. Zatímco u žen patří mezi neoblíbenější šperky například náhrdelníky nebo náušnice, u mužů jsou to zejména prsteny, náramky, nebo třeba spony do kravaty. Každý muž také jistě náležitě ocení hodinky vyrobené z materiálů jako je zlato či stříbro.

Abax servis notebooků, to je společnost s dlouholetou tradicí, nabízející služby jako servis tiskáren, servis pc a servis notebooků. pro zákazníky jsou připraveny služby jako servis notebooků Acer, dále servis Asus a nebo služba servis notebooků HP.
Potřebujete poradit s výběrem dřevěných podlah? Vybrali jsme pro Vás ty nejkrásnější dřevěné podlahy, které jsou na našem trhu k dostání.

Chystáte se přezout Vaše auto na nové letní pneu? Pak využijte nabídku eshopu pneu-centrum.cz a vyberte si zde kvalitní a levné pneu. V nabídce najdete pneumatiky všech dostupných značek a modelů.

Dáváte rádi originální a netradiční dárky? Vybíráte právě netradiční dárky k narozeninám nebo k výročím? Pak možná v nabídce eshopu obchod-s-darky.cz, objevíte originální dárky pro muže, vtipné dárky pro muže k narozeninám, nebo okouzlující a vtipné dárky pro ženy, které budou přesně odpovídat Vašim představám o nevšedním dárku.

Na stránkách globos.cz najdete nabídku nafukovacích balónků a potisk balónků. Vyberte si v nabízeném sortimentu barevné balónky, fóliové balonky různých tvarů a velikostí, nebo vlastní balónky s potiskem. Na stránkách najdete také návod, jak z nafukovacích balónků vytvořit poutavé dekorace pro plesy, oslavy a různá výročí.

Nakupujete rádi netradiční a zajímavé dárky? Pokud ano, pak Vás jistě zaujme nabídka obchodu Sakumprdum.cz, která obsahuje netradiční dárky jako například houpací sítě, nebo prsteny a šperky vyrobené z materiálu chirurgická ocel. Sortiment obsahuje také nabídku bižuterie a také exotické vodní dýmky.

Současná garážová vrata mají podstatný vliv na celkovou design domu a podobně jako plastová okna, tak i garážová vrata a rolety musí tvořit s celou stavbou harmonický celek. Je proto vhodné vybírat vrata i podle jejich vzhledu a designu. A podobně jako u plastových oken, také vrata jsou zpravidla k dostání v několika barevných variantách, takže volit můžeme i různou barevnost.

Pořídit dostatečně kvalitní stavební prvky a materiál, jako například polykarbonátové desky, nebo plastové palubky, může být docela problém. Nyní ale máte příležitost nakupovat takové stavební prvky online, přes internet. Komplexní sortiment stavebních prvků totiž nabízí internetový obchod Stavba hrou, který Vám kromě materiálů jako jsou střešní okna a okenní parapety, může nabídnout třeba i zahradní nábytek a další rozličné stavební prvky a vybavení pro stavbu.

Celá Diskuse

Nový příspěvek Zpět

K jakému srovnávání znalostí povede systém, v němž si školy v hodnocení nastaví bodovou stupnici samy? Jednička na odborné škole nebude srovnatelná s jedničkou na gymnáziu. (Ledaže bychom raději dávali jedničky všem. Stačí, aby jeden z hodnotitelů byl mírnější a bude platit jeho hodnocení - jak jednoduchá cesta k vyššímu procentu úspěšnosti u maturit.) Jen to všechno bude stát mnohem víc peněz. Je veřejným tajemstvím, že státní maturitu může neudělat maximálně 12 procent maturantů. Úroveň a prestiž takové maturity rozhodně nebude vyšší. Copak to nevidíte?

Petice je velmi kvalitní, má své opodstatnění.

Odpovědět

Prosba ke kritikům petice , Karel Lippmann (guest)

Prosím kolegyně a kolegy, kteří s peticí nesouhlasí a novou maturitu podporují, aby argumentovali věcně a nesnižovali se k útokům na profesionální úroveň oponentů, protože o ní nic nevědí.

Děkuji

Odpovědět

<!-- /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:595.3pt 841.9pt; margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt; mso-header-margin:35.4pt; mso-footer-margin:35.4pt; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} -->

Proč nechci státní maturitu

Protože nic pozitivního nepřináší. Ani státu, ani pedagogům, ani studentům, ani daňovým poplatníkům. Tak jednoduchá by mohla být odpověď. Pokusím se ji trochu zdůvodnit.

 

O zavedení státní maturity se hovoří už více než patnáct let. V polovině devadesátých let, kdy se tento nový fenomén v našem školství začal rodit, byla situace u nás naprosto odlišná od té dnešní. Do škol nastupovaly silné populační ročníky. Počet středních škol se prudce zvyšoval. Řada učebních oborů se transformovala na obory maturitní. A jak byla různá úroveň jednotlivých středních škol, tak byla na těchto školách různá i úroveň maturit. Sentimentální vzpomínky pamětníků na gymnaziální maturitní zkoušky za první republiky, stejně jako nevraživé pohledy některých pedagogů z „elitních“ škol na své kolegy z méně „kvalitních ústavů“, které ovšem také dávaly maturitu, mohly být právě tím spouštěcím mechanismem k naplnění touhy po spáse ve formě státní kontroly nad sebou samými.

 

Patnáct let neustále opakovaná a mediálně šířená mantra o nezbytnosti státní maturity vykonala své. Nakonec i stokrát opakovaná lež se stává všeobecnou pravdou. Jenže pravda dnešní doby je již poněkud jiná. Početné školy sice zůstaly, ale mnohé zejí prázdnotou (teď mám na mysli počty žáků, nikoliv stav ducha). Populace stále klesá. Jestliže před patnácti lety maturoval z populačního ročníku každý pátý, dnes je to každý druhý. Buď jich tedy necháme půlku propadnout (po čtyřech letech studia za peníze daňových poplatníků – má to smysl?), nebo musíme snížit laťku. Na to už přišel dávno starý pan Gauss a vyjádřil to grafem, kterému dodnes říkáme Gaussova křivka. Z té jasně vyplývá, že chceme-li maturitní (nebo vysokoškolský) obor vzdělání zpřístupnit většímu počtu členů z dané skupiny, musíme s laťkou dolů. Jinam to nelze, to by se nám výběr zužoval. A tak dnes střední školy loví i ve vodách, ve kterých by si dříve pojem maturita nikdo ani nedovolil vyslovit. Svoji roli zde ovšem sehrává i univerzální modla zvaná peníze. Financování škol normativem na žáka jim ani jinou možnost nedává – každá duše dobrá.

 

A tak se nabízí otázka, pro koho ty státní maturity vlastně připravujeme. Stejně jako u středních škol vzrostl za poslední léta i počet škol vysokých. Tím se vysokoškolské vzdělání stává dostupné prakticky pro každého, kdo o něj projeví zájem. Protože i vysoké školy jsou existenčně závislé na počtu studentů, stává se pro ně student často nedostatkovým zbožím. Je-li podmínkou pro přijetí maturita, pak je přijat každý, kdo tuto podmínku splňuje. Maturují-li studenti dnes podle současného modelu, je vysokými školami akceptována tato maturita. Bude-li se maturovat jinak, bude akceptována jiná. Možná, že kdyby se stanovilo, že pro přijetí stačí orazítkovaná tramvajenka, výsledek by byl stejný.

 

Na druhé straně ale u nás stále existují (a díky Bohu, že existují) vysoké školy, které si i v současných nelehkých podmínkách dokázaly udržet svoji prestiž. Na tyto školy se pak hlásí každoročně podstatně více studentů, než kolik jich mohou přijmout. Je evidentní, že v těchto případech nemůže pro přijetí stačit maturita (jakákoliv!), protože tu mají všichni.

 

Slzy, které roní pedagogická obec všech typů škol nad úpadkem úrovně žáků a studentů, nevysuší žádná standardizovaná zkouška. Ta může v nejlepším případě zmapovat stav věci.

Ale jaký je smysl zjištění, že studenti gymnázií zvládli testy z českého a anglické jazyka lépe než jejich vrstevníci v maturitních oborech na středních odborných učilištích? A proto jim zorganizujeme státní maturitu, aby ti první z ní měli srandu a ti druzí noční běs. Podobně by na tom byli i jejich učitelé.

Protagonisté státní maturity tvrdí, že tento nový model maturity je lékem na špatnou kondici našeho školství. Oddělí prý podle jasných kritérií kvalitní studenty (co to je kvalitní student?) od těch průměrných a tím zvýší celkovou kvalitu absolventů. Z toho lze vydedukovat, že opravdu statisticky nezanedbatelný počet maturantů ve zkoušce neobstojí. Ale co s nimi? Zákon jim dává ještě jednu šanci – požádat krajský úřad o přezkoumání výsledků maturitní zkoušky. Při plánované masové neúspěšnosti mnohých maturantů a povaze českého národa budou mít školy, krajské úřady i Česká školní inspekce o zábavu postaráno. Kdo potom naplní početná místa na vysokých školách, zůstává otázkou.

 

Odpůrci ŠVP a inovativních vyučovacích metod se mohou konečně radovat. Na jejich slova dojde. Stát jasně vysílá signál, o co ve vzdělávání jde. Je třeba vychovávat vyplňovače stupidních testů a pisatele impotentních písemných prací, kde je třeba hlavně spočítat slova a nezdržovat se nějakou kreativitou nebo originalitou. Ta se nehodnotí (jak se uvádí v pokynech pro hodnotitele)! A školy na tohle budou své svěřence zodpovědně připravovat. To není hypotéza, to je jejich povinnost ze zákona (§78, odst.3 školského zákona). Jak se ale tohle potkává například s Bílou knihou terciárního vzdělávání, kde se praví, že „největší hodnoty vznikají díky tvořivým lidem a tvořivé práci“?

 

Paní ministryně školství říká, že „dosavadní systém strhuje ty nadané k průměrnosti“. Nová státní maturita má být podle slov současného ředitele CERMATU „ …jakýsi společný jmenovatel všech oborů a forem maturitního studia“. Jinými slovy, je to tedy průměr ze všech průměrů. Je to průměr od gymnazisty přes průmyslováka, zdravotní sestru až k obchodníkovi s maturitou. Že takový průměr smysluplně udělat nelze, je celkem jasné. Jak ale tohle může vést k odstranění průměrnosti zůstává záhadou.

 

Jaký přínos mají stovky milionů korun z peněz daňových poplatníků a tisíce hodin zbytečné a nesmyslné práce českých učitelů v přípravě na státní maturitu mi není jasné. Jediný „věcný“ argument, že i jinde zavedli státní maturitu, je opravdu slabou náplastí na výše uvedené. Léta jsme byli přesvědčováni, že se učíme od novátorů a že Sovětský svaz je náš vzor. A také byl. Mimochodem – už tenkrát jsme vlastně měli také státní maturitu. Alespoň její písemnou část. V den „D“ vždy ráno zachrochtal školní rozhlas, pan ministr nás radostně pozdravil a vyhlásil témata maturitní práce pro letošní školní rok. A všichni jsme je měli stejná – od Aše po Čiernou při Čope. A daňového poplatníka to nestálo ani korunu (tedy vyjma benzinu do šestsettrojky na cestu z ministerstva do rozhlasu). Ale to bylo v dobách jednotné školy. Tu jsme před dvaceti lety slavnostně opustili, abychom se k ní zase obloukem vrátili.

 

A tak se obracím na stát, respektive na ty, kteří jeho jménem o nás rozhodují:

Má-li naše předlužená republika v době krize tolik peněz, že může vyhazovat stovky milionů na nesmyslné logisticko-byrokratické cvičení, zvané státní maturita, pak představitele našeho státu snažně prosím, aby tyto prostředky věnovali na systematické a smysluplné vzdělávání učitelů. Aby nemuseli věnovat tisíce hodin tomu, jak zaškrtávat, vyplňovat a posílat testy na „ústředí“. Aby se naopak mohli učit kreativitě a kritickému myšlení a toto pak mohli učit své žáky a studenty. Aby je necvičili na minulou válku, ale aby je mohli připravovat na to, že budou žít v podmínkách, o kterých máme zatím jen mlhavé tušení. Není to úkol na tento školní rok, ani na pět příštích. Ale když budeme vyhazovat stovky milionů korun a promrhávat tisíce hodin práce učitelů školeními k nesmyslné státní maturitě, budeme se od tohoto cíle jenom a jenom vzdalovat.

 

Mgr. Petr Pícha

ředitel Gymnázia Písek

 

Odpovědět

<!-- /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:595.3pt 841.9pt; margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt; mso-header-margin:35.4pt; mso-footer-margin:35.4pt; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} -->

Proč nechci státní maturitu

Protože nic pozitivního nepřináší. Ani státu, ani pedagogům, ani studentům, ani daňovým poplatníkům. Tak jednoduchá by mohla být odpověď. Pokusím se ji trochu zdůvodnit.

 

O zavedení státní maturity se hovoří už více než patnáct let. V polovině devadesátých let, kdy se tento nový fenomén v našem školství začal rodit, byla situace u nás naprosto odlišná od té dnešní. Do škol nastupovaly silné populační ročníky. Počet středních škol se prudce zvyšoval. Řada učebních oborů se transformovala na obory maturitní. A jak byla různá úroveň jednotlivých středních škol, tak byla na těchto školách různá i úroveň maturit. Sentimentální vzpomínky pamětníků na gymnaziální maturitní zkoušky za první republiky, stejně jako nevraživé pohledy některých pedagogů z „elitních“ škol na své kolegy z méně „kvalitních ústavů“, které ovšem také dávaly maturitu, mohly být právě tím spouštěcím mechanismem k naplnění touhy po spáse ve formě státní kontroly nad sebou samými.

 

Patnáct let neustále opakovaná a mediálně šířená mantra o nezbytnosti státní maturity vykonala své. Nakonec i stokrát opakovaná lež se stává všeobecnou pravdou. Jenže pravda dnešní doby je již poněkud jiná. Početné školy sice zůstaly, ale mnohé zejí prázdnotou (teď mám na mysli počty žáků, nikoliv stav ducha). Populace stále klesá. Jestliže před patnácti lety maturoval z populačního ročníku každý pátý, dnes je to každý druhý. Buď jich tedy necháme půlku propadnout (po čtyřech letech studia za peníze daňových poplatníků – má to smysl?), nebo musíme snížit laťku. Na to už přišel dávno starý pan Gauss a vyjádřil to grafem, kterému dodnes říkáme Gaussova křivka. Z té jasně vyplývá, že chceme-li maturitní (nebo vysokoškolský) obor vzdělání zpřístupnit většímu počtu členů z dané skupiny, musíme s laťkou dolů. Jinam to nelze, to by se nám výběr zužoval. A tak dnes střední školy loví i ve vodách, ve kterých by si dříve pojem maturita nikdo ani nedovolil vyslovit. Svoji roli zde ovšem sehrává i univerzální modla zvaná peníze. Financování škol normativem na žáka jim ani jinou možnost nedává – každá duše dobrá.

 

A tak se nabízí otázka, pro koho ty státní maturity vlastně připravujeme. Stejně jako u středních škol vzrostl za poslední léta i počet škol vysokých. Tím se vysokoškolské vzdělání stává dostupné prakticky pro každého, kdo o něj projeví zájem. Protože i vysoké školy jsou existenčně závislé na počtu studentů, stává se pro ně student často nedostatkovým zbožím. Je-li podmínkou pro přijetí maturita, pak je přijat každý, kdo tuto podmínku splňuje. Maturují-li studenti dnes podle současného modelu, je vysokými školami akceptována tato maturita. Bude-li se maturovat jinak, bude akceptována jiná. Možná, že kdyby se stanovilo, že pro přijetí stačí orazítkovaná tramvajenka, výsledek by byl stejný.

 

Na druhé straně ale u nás stále existují (a díky Bohu, že existují) vysoké školy, které si i v současných nelehkých podmínkách dokázaly udržet svoji prestiž. Na tyto školy se pak hlásí každoročně podstatně více studentů, než kolik jich mohou přijmout. Je evidentní, že v těchto případech nemůže pro přijetí stačit maturita (jakákoliv!), protože tu mají všichni.

 

Slzy, které roní pedagogická obec všech typů škol nad úpadkem úrovně žáků a studentů, nevysuší žádná standardizovaná zkouška. Ta může v nejlepším případě zmapovat stav věci.

Ale jaký je smysl zjištění, že studenti gymnázií zvládli testy z českého a anglické jazyka lépe než jejich vrstevníci v maturitních oborech na středních odborných učilištích? A proto jim zorganizujeme státní maturitu, aby ti první z ní měli srandu a ti druzí noční běs. Podobně by na tom byli i jejich učitelé.

Protagonisté státní maturity tvrdí, že tento nový model maturity je lékem na špatnou kondici našeho školství. Oddělí prý podle jasných kritérií kvalitní studenty (co to je kvalitní student?) od těch průměrných a tím zvýší celkovou kvalitu absolventů. Z toho lze vydedukovat, že opravdu statisticky nezanedbatelný počet maturantů ve zkoušce neobstojí. Ale co s nimi? Zákon jim dává ještě jednu šanci – požádat krajský úřad o přezkoumání výsledků maturitní zkoušky. Při plánované masové neúspěšnosti mnohých maturantů a povaze českého národa budou mít školy, krajské úřady i Česká školní inspekce o zábavu postaráno. Kdo potom naplní početná místa na vysokých školách, zůstává otázkou.

 

Odpůrci ŠVP a inovativních vyučovacích metod se mohou konečně radovat. Na jejich slova dojde. Stát jasně vysílá signál, o co ve vzdělávání jde. Je třeba vychovávat vyplňovače stupidních testů a pisatele impotentních písemných prací, kde je třeba hlavně spočítat slova a nezdržovat se nějakou kreativitou nebo originalitou. Ta se nehodnotí (jak se uvádí v pokynech pro hodnotitele)! A školy na tohle budou své svěřence zodpovědně připravovat. To není hypotéza, to je jejich povinnost ze zákona (§78, odst.3 školského zákona). Jak se ale tohle potkává například s Bílou knihou terciárního vzdělávání, kde se praví, že „největší hodnoty vznikají díky tvořivým lidem a tvořivé práci“?

 

Paní ministryně školství říká, že „dosavadní systém strhuje ty nadané k průměrnosti“. Nová státní maturita má být podle slov současného ředitele CERMATU „ …jakýsi společný jmenovatel všech oborů a forem maturitního studia“. Jinými slovy, je to tedy průměr ze všech průměrů. Je to průměr od gymnazisty přes průmyslováka, zdravotní sestru až k obchodníkovi s maturitou. Že takový průměr smysluplně udělat nelze, je celkem jasné. Jak ale tohle může vést k odstranění průměrnosti zůstává záhadou.

 

Jaký přínos mají stovky milionů korun z peněz daňových poplatníků a tisíce hodin zbytečné a nesmyslné práce českých učitelů v přípravě na státní maturitu mi není jasné. Jediný „věcný“ argument, že i jinde zavedli státní maturitu, je opravdu slabou náplastí na výše uvedené. Léta jsme byli přesvědčováni, že se učíme od novátorů a že Sovětský svaz je náš vzor. A také byl. Mimochodem – už tenkrát jsme vlastně měli také státní maturitu. Alespoň její písemnou část. V den „D“ vždy ráno zachrochtal školní rozhlas, pan ministr nás radostně pozdravil a vyhlásil témata maturitní práce pro letošní školní rok. A všichni jsme je měli stejná – od Aše po Čiernou při Čope. A daňového poplatníka to nestálo ani korunu (tedy vyjma benzinu do šestsettrojky na cestu z ministerstva do rozhlasu). Ale to bylo v dobách jednotné školy. Tu jsme před dvaceti lety slavnostně opustili, abychom se k ní zase obloukem vrátili.

 

A tak se obracím na stát, respektive na ty, kteří jeho jménem o nás rozhodují:

Má-li naše předlužená republika v době krize tolik peněz, že může vyhazovat stovky milionů na nesmyslné logisticko-byrokratické cvičení, zvané státní maturita, pak představitele našeho státu snažně prosím, aby tyto prostředky věnovali na systematické a smysluplné vzdělávání učitelů. Aby nemuseli věnovat tisíce hodin tomu, jak zaškrtávat, vyplňovat a posílat testy na „ústředí“. Aby se naopak mohli učit kreativitě a kritickému myšlení a toto pak mohli učit své žáky a studenty. Aby je necvičili na minulou válku, ale aby je mohli připravovat na to, že budou žít v podmínkách, o kterých máme zatím jen mlhavé tušení. Není to úkol na tento školní rok, ani na pět příštích. Ale když budeme vyhazovat stovky milionů korun a promrhávat tisíce hodin práce učitelů školeními k nesmyslné státní maturitě, budeme se od tohoto cíle jenom a jenom vzdalovat.

 

Mgr. Petr Pícha

ředitel Gymnázia Písek

Odpovědět

Každý má právo na svůj názor a každý má určitě svou pravdu. Člověk často hovoří ze svého hlediska - třeba z hlediska ředitele gymnázia a možná kvalitního gymnázia. Ale domnívám se, že MŠMT se na školství musí dívat globálně a že existuje spousta škol, kde si doslova studenti maturitu koupí a kde s tím rodiče i počítají. Všichni víme, že úroveň žáků je diametrálně odlišná a VŠ na to reagovaly tím, že si zadaly přijímací testy u Scia. Všimněte si toho slova "testy". Ta současná maturita, kterou tak oslavujete, to vedení žáků k samostatnému a tvořivému myšlení ... Když budu pragmatická - při přijímacích testech ve formě Scio-testů  je studentům tato příprava k ničemu. Protože se po nich chce to zaškrtávání, které kritizujete. Takže pragmatičtěji založené školy budou studenty připravovat na přijímací zkoušky a tvořivost zůstane školským dinosaurům. Nevím, proč máte pocit, že státní maturita sestává z testů. V cizích jazycích musí žáci prokázat všechny základní kompetence - čtení a poslech, písemnou komunikaci (2 slohové práce) a ústní komunikaci (4 úkoly k různým konverzačním okruhům). Studenti gymnázií si mohou zvolit těžší variantu. Třeba na to VŠ zareagují a zadají své požadavky: "na anglický jazyk přijmeme bez zkoušek studenty, kteří zvládli těžší variantu za 1 nebo za 2..." Ale je třeba začít, VŠ se jistě přizpůsobí. Nemyslím si, že současná podoba přijímacích zkoušek žákům vyhovuje. Alespoň naši studenti by raději byli přijímáni na základě maturity, což v současné době, k <cenzurováno> i rozdílné úrovni maturit, nelze.

Odpovědět

Není přece možné „zachraňovat“ jednu skupinu potopením druhé. Znehodnotí se tím obě. Chyba se stala už v době, kdy vznikla spousta SOU oborů s maturitou. Zavedení státní maturity ohrozí odbornou způsobilost absolventů SOU (možná i SOŠ) -  studenti nedostanou dost prostoru pro praktické osvojení si toho, co je bude živit, ale budou se pachtit za informacemi, které pak budou kroužkovat v testech. Proč má zedník umět hovořit a psát na téma "moje domácí zvířátko"? Proč to má umět stejně jako gymnazista? Já to po něm chtít nebudu, až mi bude opravovat fasádu domu. Maturitu potřebují ti, kteří budou pokračovat ve studiu na VŠ. Zedníka bychom tam posílat neměli, protože jeho práci POTŘEBUJEME ve stavebnictví.

Kde berete tu jistotu, že novou MZ si rodiče nebudou moci „koupit“, když zkouška probíhá na školách? I při skenování zaškrtaných záznamových archů může někdo žákům chybné odpovědi přepsat. Toto např. u Scia není možné, protože tam se obálky s odpověďmi hned po dopsání testu zalepují do obálek, na něž se přes pečetě podepisují 2 účastníci testování. Písemné práce může i certifikovaný hodnotitel opravit tzv. postaru, tedy s takovou mírou tolerance vůči chybám, s jakou doposud pracoval. Ta „objektivita“ nastavená Cermanem se nedá postihnout. Totéž platí u ústní zkoušky. Budu sice žákovi otrocky předčítat cizí otázky, ale ohodnotím ho po svém.

VŠ dnes neřeknou, že budou přijímat uchazeče s V úrovní MZ, to by neobsadily všechna místa, která nabízejí. Pro uchazeče se Z úrovní stejně uspořádají přijímačky, nebo je přijmou podle průměru, nebo podle výsledku této Z úrovně. Důležité je, že všichni budou na nějakou VŠ přijati. Je-li uchazečů o VŠ studium méně než míst na VŠ, ztrácí státní maturita jako nástroj přijímacího řízení smysl.

Nikdo dosud neřekl, jaký je poměr obou úrovní. Je lepší trojka/čtyřka z V úrovně než jednička ze Z úrovně? Laikovi (třeba budoucímu zaměstnavateli) se ta jednička jistě bude líbit víc…

Proč nebyly navrženy 3 úrovně? Pro gymnázia, SOŠ a SOU. Srovnání lze provádět stejně pouze mezi stejnými typy škol.

Odpovědět

A tady bych se ptala, proč by měl mít zedník maturitu, když nechce jít na VŠ a chce pracovat pouze v oboru. Řekla bych, že tady je jádro pudla.Maturita, byla zkouška, která umožňovala studentovi pokračovat ve studiu na VŠ. Zedník, který má týden školy a týden praxe se přece nemůže naučit totéž co student gymnázia a jako bonus si ještě odnést vyučení v oboru. Takže by zedník měl odejít s výučním listem a pokud bude chtít na VŠ, měl by si v nástavbovém studiu doplnit všeobecné vzdělání. Za chvíli bychom také mohli zavádět maturitu pro absolventy zvláštních učilišť, aby také tyto děti nebyly diskriminované - a přece po nich nemůžeme chtít totéž, co po studentech gymnázia. Kdyby se tento trend dostal i na VŠ, tak by nás za chvíli mohli léčit lékaři, kteří sice mají státní zkoušky, ale někteří je měli přece jen lehčí, protože ty běžné byly přece jen příliš těžké... A to by nebylo spravedlivé - všichni medikové přece mají právo udělat státní zkoušku, že...?

Odpovědět

Já podle metody používané u nové maturity maturovala z AJ a NJ v roce 1997. Písemná práce se tehdy do maturity zahrnout nemohla, tak jsme ji psali před uzavřením klasifikace 2. pololetí septimy (bylo to sedmileté studium, protože ještě nebyla povinná 9. třída na ZŠ). Ústní maturita pak byla prakticky stejná jako tato navrhovaná - popis obrázku s diskuzí o něm, hlavní téma, vyřešení řečové problémové situace, úvodní icebreaking byl samozřejmostí. Teď na této škole učím a zkouším maturity, které od té mé zaznamenaly pouze kosmetické změny - např. přizpůsobení obrázků a řečových situací realitě dnešní mládeže, výměna některých triviálních témat za obtížnější (místo moje rodina a můj denní program dnes se studenty hovoříme o problémech dnešního světa nebo jejich kamarádech a mládeži obecně). Jsem přesvědčena, že takovou strukturu maturity, kterou popisuji výše, zvládne sestavit každý učitel cizího jazyka sám bez školení a certifikací. Míra objektivity, kterou je možno takto dosáhnout (nastavením min. délky písemky, tématickými okruhy apod.), mi přijde pro tak subjektivní obory, jakými cizí jazyky jsou, dostačující. Je potřeba se smířit s faktem, že všechno nelze změřit metrem nebo zvážit na vahách, že do hlavy nikomu nevidíme, a že nikdy nelze v rozumném čase za rozumné prostředky prozkoušet úplně všechno. Bylo by trestuhodné,  k <cenzurováno> i snaze dosáhnout (nedosažitelné) objektivity, zredukovat lidskou komunikaci pouze na to, co lze jednoznačně porovnat, zanést do tabulky, obodovat. Vždyť navrhovaná forma ústní zkoušky (čtení z papíru a zapisování hodnocení) je opakem reálného rozhovoru, je to paskvil, který žáci nikdy jindy v životě už nezažijí. Taková odosobněná forma zkoušky se musí zákonitě podepsat i na výkonu žáka. Jak dlouho se asi bude snažit zaujmout skloněné hlavy zkoušejících? Na počátku přece byla snaha zavést přirozenou komunikaci, ale daří se zavést tak akorát řízený monolog.

MŠMT si před spuštěním příprav vůbec nezmapovalo terén. Potvrdily nám to 2 pracovnice Cermatu pro NJ. Takovéto monstrózní přípravy a průběh MZ ve mně budí dojem, že se v nich topí obrovské sumy peněz, které ale nepřinesou efekt, který jim MŠMT přikládá. Někomu to ovšem přinese a přináší nemalé částky peněz do vlastní kapsy.

Dobří učitelé gymnázií (za jiné školy nemohu mluvit) se určitě nebojí srovnání, nebojí se učit se nové věci, učí velice dobře s výbornými výsledky a pracují s obrovským nasazením. Samozřejmě, že všude se najdou výjimky... 

Ne nadarmo si před zkouškou obvykle přejeme hodně štěstí... Tak tedy - hodně štěstí této petici!!

Odpovědět

Neexistence "státní " maturity je jednou ze základních příčin úpadku českého školství, na který mnoho z nás dlouhodobě poukazuje. Za celou touto peticí vidím jen strach z toho, že by někdo jiný mohl objektivně zhodnotit výsledky mé práce a neochotu učit se něco nového. Já se za výsledky své práce nestydím a něco nového se naučt mi rovněž nedělá problém. Ti líní a hloupí ať se bojí. To je jen dobře. My už metody používané u nové maturity aplikujeme více než dva roky a většina učitelů si je pochvaluje. Doufám, že nová maturita už bude konečně zavedena a tyto hloupé diskuze samy od sebe rychle ustanou. Je nejvyšší čas.

Odpovědět

Já podle metody používané u nové maturity maturovala z AJ a NJ v roce 1997. Písemná práce se tehdy do maturity zahrnout nemohla, tak jsme ji psali před uzavřením klasifikace 2. pololetí septimy (bylo to sedmileté studium, protože ještě nebyla povinná 9. třída na ZŠ). Ústní maturita pak byla prakticky stejná jako tato navrhovaná - popis obrázku s diskuzí o něm, hlavní téma, vyřešení řečové problémové situace, úvodní icebreaking byl samozřejmostí. Teď na této škole učím a zkouším maturity, které od té mé zaznamenaly pouze kosmetické změny - např. přizpůsobení obrázků a řečových situací realitě dnešní mládeže, výměna některých triviálních témat za obtížnější (místo moje rodina a můj denní program dnes se studenty hovoříme o problémech dnešního světa nebo jejich kamarádech a mládeži obecně). Jsem přesvědčena, že takovou strukturu maturity, kterou popisuji výše, zvládne sestavit každý učitel cizího jazyka sám bez školení a certifikací. Míra objektivity, kterou je možno takto dosáhnout (nastavením min. délky písemky, tématickými okruhy apod.), mi přijde pro tak subjektivní obory, jakými cizí jazyky jsou, dostačující. Je potřeba se smířit s faktem, že všechno nelze změřit metrem nebo zvážit na vahách, že do hlavy nikomu nevidíme, a že nikdy nelze v rozumném čase za rozumné prostředky prozkoušet úplně všechno zcela objektivně. Bylo by trestuhodné,  k <cenzurováno> i snaze dosáhnout (nedosažitelné) objektivity, zredukovat lidskou komunikaci pouze na to, co lze jednoznačně porovnat, zanést do tabulky, obodovat. Vždyť navrhovaná forma ústní zkoušky (čtení z papíru a zapisování hodnocení) je opakem reálného rozhovoru, je to paskvil, který žáci nikdy jindy v životě už nezažijí. Taková odosobněná forma zkoušky se musí zákonitě podepsat i na výkonu žáka. Jak dlouho se asi bude snažit zaujmout skloněné hlavy zkoušejících? Na počátku přece byla snaha zavést přirozenou komunikaci, ale daří se zavést tak akorát řízený monolog.

MŠMT si před spuštěním příprav vůbec nezmapovalo terén. Potvrdily nám to 2 pracovnice Cermatu pro NJ. Takovéto monstrózní přípravy a průběh MZ ve mně budí dojem, že se v nich topí obrovské sumy peněz, které ale nepřinesou efekt, který jim MŠMT přikládá. Někomu to ovšem přinese a přináší nemalé částky peněz do vlastní kapsy.

Dobří učitelé gymnázií (za jiné školy nemohu mluvit) se určitě nebojí srovnání, nebojí se učit se nové věci, učí velice dobře s výbornými výsledky a pracují s obrovským nasazením. Samozřejmě, že všude se najdou výjimky... 

Ne nadarmo si před zkouškou obvykle přejeme hodně štěstí... Tak tedy - hodně štěstí této petici!!

Odpovědět

Když se bavíme o státní maturitě z jazyka a kritizujeme, jaký je to paskvil a jak se musí výkony zapisovat do tabulek... Kdo zkoušel mezinárodní zkoušky z cizích jazyků, tak ví, že stejným způsobem se zkoušejí i tyto - obecně v Evropě uznávané - mezinárodní zkoušky. Když to funguje v celé Evropě, pak nechápu, proč se spoléháme na to, že jednotliví vyučující na školách vymyslí něco lepšího. Nevidím problém...

Odpovědět

Když se bavíme o státní maturitě z jazyka a kritizujeme, jaký je to paskvil a jak se musí výkony zapisovat do tabulek... Kdo zkoušel mezinárodní zkoušky z cizích jazyků, tak ví, že stejným způsobem se zkoušejí i tyto - obecně v Evropě uznávané - mezinárodní zkoušky. Když to funguje v celé Evropě, pak nechápu, proč se spoléháme na to, že jednotliví vyučující na školách vymyslí něco lepšího. nevidím problém...

Odpovědět

Mezinárodní zkoušky ovšem hodnotí uzavřené týmy, kde je objektivita hodnocení opravdu zaručena. Systém hodnocení je propracován do největších detailů. Neopírají se o parametry typu “většinou“, „ve větší míře“ apod. Mohou se mezi sebou ve sporných případech poradit. Nedělají nic jiného, je to jejich náplň práce, mají dost času a hlavně ohromnou zkušenost. Prostě pravý expertní tým. V některých případech se výkon zkoušeného nahrává na video a posílá k posouzení a ohodnocení tomuto týmu. Ten teprve řekne, zda uchazeč zkoušku složil, či nikoli.

Odpovědět

Vaše důvěra mě sice těší, ale budu Vás muset zklamat. Mezinárodní zkoušky jsem také zkoušela a zkoušející jsou lidé z masa a krve. Kromě zkoušení děláme i normální učitele. A nikoho jsme si na video nenahrávali - jednak proto, že jsme žádné neměli a jednak proto, že člověk přece předem neví, u kterého studenta by se mohl objevit problém. Museli jsme si stačit sami a spolehnout se na svůj úsudek. Nikam jsme nevolali, abychom se radili, protože "rádci" zkoušku neviděli, tak jak by nám mohli poradit...? I ta ústní část byla velmi podobná obsahu mezinárodní zkoušky. Myslím, že se CERMAT chtěl vyhnout problémům, tak se opřel o tuto zkoušku. Ale, jak vidno, ani to nepomohlo. Neznám zkoušku nebo systém, se kterým by souhlasili naprosto všichni. Lidé budou vždycky kritizovat a oponovat. Ale to by se nikdy nic neudělalo....

Odpovědět

Čeho se bojíme? , Karel (guest)

Každý, kdo prošel pár škol nepochybně zjistil, jak je rozdílná úroveň všeobecných znalostí na různých druzích škol. Každý také ví, že je rozdílná úroveň znalostí i u různých učitelů. Né vždy jsou učitelé s nejvyšším osobním hodnocením ti, jejichž studenti dosahují nejlepších výsledků. Bojí se snad učitelé biskupského gymnázia v ČB, že si po srovnávacích testech budou připadat jak nazí na Václaváku. Jednotné srovnání je nevyhnutelné a právě gymnázia mají nejlepší předpoklady dosáhnout nejlepších výsledků na rozdíl od specializovaných škol, které značnou část výuky věnují odbornosti.

Souhlasím s Janou, že se vlastně jedná o prkotinu a nevím, k <cenzurováno> i čemu se tu organizuje podpisová akce. Úroveň středního školství je celosvětově ubohá a vlastně končí naučením se testů jako třeba v autoškole. Jak asi řídí člověk po testech není třeba probírat. Boj za zrušení testů neboli v našem případě zkoušek je nesmysl a nevím jak je možné, že ještě někde nachází živnou půdu.

Chtějí snad kolegové z ČB navrhnout do Velké Vritánie, aby tam zrušili GCSE - jestli ovšem naši kolegové vědí, co to je.

Úvahy o stupni přípravy jsou trapné. Prostě je za to někdo odpovědný, tak ať tu odpovědnost nese. Nemyslím si, že jsme větší hlupáci než v UK a že určitě se odpovědní lidé podívali i do jiných zemí. Doufám, že se nešli inspirovat do ČB a jak by na biskupském gymnáziu řekli "Zaplať pánbůh!"

Odpovědět

Vrátit maturitě úroveň , Jana* (guest)

Vážení kolegové, pomalu na tom jsme tak, jako poslanci v parlamentu. Tak dlouho se hádáme o maturitu, až jsme se nevšimli, že ta maturita, kterou se tak vehementně oháníme už nemá žádnou cenu. Všimli jste si, prosím, že známky studentů během středoškolského studia už nikoho na VŠ nezajímají? Všimli jste si, že VŠ už také nezajímá, jak studenti maturitu zvládli, ale jen to, že ji mají? Všimli jste si vůbec, jak studenti ztrácejí zájem usilovat o co nejlepší výsledky? My se tady hádáme na svém veledůležitém písečku a přitom vyklizené pole v tichosti obsadila rovněž soukromá společnost Scio, která poskytuje vysokým školám službu, kterou nejsou schopny zajistit střední školy. Ale můžeme si lhát klidně dál do vlastní kapsy, jakou že ta stávající maturita má vysokou úroveň a jak ji státní maturita sníží... Na vysoké školy se přitom vykonávají zkoušky podle studijních předpokladů a studenti za ně platí značné částky - za testy OSP, za ZSV, jazykové testy, k národním srovnávacím zkouškám chodí v několika termínech a kupují si další přípravné kurzy a materiály od společnosti Scio. Máte pocit, že tyto testy mají větší vypovídací hodnotu než nová maturita? Tak doporučuji se k některým NSZ u společnosti Scio přihlásit.

Odpovědět

Nový příspěvek Zpět

Copyright © 2008 linhart.name.